Kategorie

Proč si vybrat u nás?

  • Ověřeno zákazníky
  • Široká nabídka produktů
  • Většina zboží ihned skladem
  • Výdejní místo v Plzni

Kontaktní údaje

PET-FOOD

telefon:
+420.777 201 988

Bankovní spojení:
2600947512/2010

obchod@pet-food.cz

Pavel Bradáč: Pro psa musíme být dobrým vůdcem


Jednou z hlavních oblastí, na kterou bychom se měli při výchově psa zaměřit, je oblast socializace. Proces, při kterém pejska postupně přivykáme na podněty je totiž velice důležitý nejen pro eliminaci stresu, který na pejska při setkání s různými situacemi působí. Kromě toho slouží správná socializace jako částečná prevence proti nežádoucímu chování psa. S tím se často setkává i Pavel Bradáč, poradce pro vztah člověka a psa, psycholog psů, autor projektu Dobrá psí škola a host dnešního rozhovoru. Společně jsme se podívali, jak poznat, když s námi pejsek manipuluje, na to, jak zvládnout psí pubertu i na tři pilíře vztahu, na kterých bychom měli stavět náš vztah s mazlíčkem.





Podívejme se nejprve na jedno z nejdůležitějších období v životě psa, a to na období štěněte. Štěně si z takto mladého věku může snadno odnést spoustu nepříjemných prožitků, jenž se mohou v dospělosti projevovat nežádoucím chováním. Kritické je poté období mezi 3.-7. týdnem po narození štěňátka. Zde bohužel často dochází k předčasnému odebrání štěněte od matky. Jak se toto předčasné odebrání štěňátek projevuje v pozdějším věku? A jak majitel z chování štěňátka pozná, že prožilo velký stres?


U štěňátek, která byla předčasně odebrána od matky samozřejmě hrozí v dospělosti velké výchovné problémy. Bohužel se ve své praxi s tímto jevem setkávám poměrně často. Pejsci z množíren jsou od matky odebírání ve věku okolo 5 týdnů. Novým majitelům je pak štěňátko popisováno o dva týdny starší, než skutečně je. Ať již tedy štěně prožilo brzké odebrání od matky, nebo zažilo jinou stresující událost, bude se obvykle projevovat přecitlivělostí na určité podněty, vyplašeností či agresí. Někdy naopak pes štěká na vše, co vidí. Častým projevem je také potlačená štěněcí zvídavost a bázlivost.


Po pořízení štěněte se obvykle začneme soustředit na jeho výchovu. Hlavní oblastí výchovy psa je proces socializace, který pomáhá pejskům přivyknout na doposud neznámé podněty. Mnohdy je však těžké rozlišit, na jaké podněty pejska přivyknout jako první. Dokázal byste vybrat ty nejdůležitější z nich?


Je těžké s přesností určit oblasti, které jsou v rámci socializace psa nejdůležitější. Mezi ty nejběžnější patří jízda autem, seznámení s ostatními psy či přivyknutí psa na pobyt s lidmi. Socializace na člověka je důležitá v mnoha ohledech, a to nejvíce okolo 5. měsíce věku psa. Páníček by se měl v tomto období pejskovi hodně věnovat a nenechat jej socializovat pouze s ostatními psy v okolí. V tomto období totiž dochází k tzv. upevňování motivace. Tou se musí pro pejska stát jeho páníček, nikoliv ostatní psi. Při nedostatku socializace na člověka proto často dochází k problematickému odvolání mazlíčka ze hry s jinými psy. Páníček, díky nedostatku společného času, není totiž pro psa vůdcem, kterého by měl poslechnout a přivolání pro něj nehraje významnou roli. Dále bychom měli psy socializovat na situace, u kterých někdy mylně očekáváme, že je pejsci bez problémů zvládnou. Jedná se zejména o přivyknutí na samotu a manipulaci rukama. Pro psa, který není na samotu navyklý, je dlouhých i deset minut, a tak snadno může dojít k demolici našeho bytu. Co se týče manipulace rukama, ta je důležitá například při česání psa, který se může ze strachu projevovat agresivně. Zaměřit bychom se však měli i na správnou metodiku socializace. Důležité je nezapomenout do jejího průběhu zařadit příjemné podněty. Jedině tak bude socializace pro pejska příjemná. Bude-li naopak socializace probíhat ve stresu, můžeme citlivost psa na daný podnět zvýšit. 


Čemu můžeme správnou socializací psa předejít? 

V každém případě bázlivosti. Ta se často projevuje tím, že pes nechce někam jít, případně neposlouchá, protože je z dané situace ve stresu. Psi se pak často snaží vyřešit stres tím, že běhají v kruzích, dlouho čmuchají, chtějí se schovat a neplní povely. Tomu všemu samozřejmě můžeme socializací předejít.


Zaměňují někdy majitelé problém se socializací za neposlušnost?

Nejen majitelé, ale bohužel často i profesionální trenéři psů. Často se setkávám s pejsky, kteří měli problém se stresem, přičemž bylo pro ně obtížné udržet pozornost a plnit zadané povely. Zmiňovaní trenéři ale místo řešení tohoto problému na psa vyvíjeli ještě větší nátlak, případně psa z výcviku rovnou vyloučili právě za neposlušnost. 


V jednom ze svých videí, ve kterých se snažíte poradit majitelům s výchovou jejich čtyřnohých mazlíčků, jste použil pojem „přesocializovaný pes”. Můžete čtenářům tento pojem přiblížit? 

Pojem „přesocializovaný pes” označuje situaci, kterou jsem nastínil již na začátku. Pes je velice dobře socializovaný na jiné psy, nikoliv na svého majitele. Má radost z činností s ostatními psy, ale nemá radost z činností se svým páníčkem. Takového pejska můžeme poznat podle toho, že běží za každým pejskem, kterého vidí. Někdy se však v takovém případě může naopak jednat i o slabou socializaci, která se mnohdy projevuje stejně, jako právě zmiňovaná přemíra socializace s jinými psy.



Zajímavým pojmem, je taktéž i „žebříček hodnot”, který si pes vytváří mezi 4.-5. měsícem. Ve svém žebříčku hodnot klade na první příčky věci, které mu přinášejí radost.K čemu je žebříček hodnot během výcviku psa nápomocný? A může majitel poznat, na jaké z příček se u pejska pohybuje?

Psí žebříček hodnot se v praxi opravdu špatně testuje. Samozřejmě je jasné, že budeme-li vyvozovat své místo v žebříčku tím, že vedle sebe položíme psí pamlsek, míček a páníčka, nemůžeme čekat nic jiného, než že se pejsek rozběhne pro něco dobrého na zub. Žebříček hodnot proto slouží spíše jako pomůcka, na které majitelům dobře vysvětluji, že pokud budou oni sami pro psa zdrojem potěšení a zábavy, bude k nim pejsek chodit mnohem raději, čímž se například usnadní přivolání. Majitel by totiž neměl být pro psa zdrojem stresu. Ať již vědomě, či nevědomě. Stres vědomě pejskovi navozujeme přílišnými tresty, nevědomě pak nejčastěji špatnou komunikací mezi námi a naším mazlíčkem. Určité signály totiž psi vyhodnocují jinak než my lidé. Například pokud se snažíme psa pohladit, může si pes naše gesto rukou vyložit jako ohrožení. 


Co může majitel dalšího dělat, aby byl na předních příčkách on? Předpokládám, že nám s tím pomůže pravidelná aktivita se psem a pozitivní motivace.

Společně strávený čas s naším psem je to, co nám pomáhá utvářet vztah. Není to však o množství času, jako o jeho kvalitě. Dvacet minut dvakrát denně kvalitního času stráveného se svým pánem dokáže udělat zázraky i u starých psů. Zrovna tak můžeme se psem trávit celý den, ale nebude-li společný čas kvalitní, žádný vztah se mezi námi neutvoří. Utváření vztahu mezi člověkem a psem stojí na třech pilířích, které mám uvedené i u sebe na webových stránkách. Prvním z nich je důvěra, kterou utváříme například pozitivní motivací. Dalším pilířem je správná komunikace. Na tu se zaměřuji i ve svém projektu s názvem Psí univerzita, která páníčky učí, jak efektivně svému mazlíčku porozumět.  A nakonec bychom měli být pejskovi dobrým vůdcem. Netrestat ho, ale motivovat ho a organizovat ho. Je-li člověk proaktivní a dokáže pejskovi organizovat život, nesmírně mu tím život usnadní. Ze své zkušenosti vím, že psi, kteří se nemuseli tolik zaměřovat na organizaci svého života, zůstali daleko hravějšími, mazlivějšími a přítulnějšími.

 

Často se majitelé také potýkají se psí pubertou. Ta má sama o sobě několik fází, kdy v té první, okolo 7. měsíce, nastává u psa změna chování. Pes často přebírá iniciativu a zkouší hranice, kam až může zajít. Jak by měl majitel na toto chování reagovat? 

Jednoduchou radou je nepodlehnout. Nepodlehnout tomu, co na nás pejsek zkouší a nenechat se vyprovokovat. Pes je zvědavý, co s nastalou situací uděláme. Samozřejmě, je lepší mít před nástupem psí puberty natrénované povely, jako například stůj. Pokud poté pes v pubertě neposlechne rozkaz ke mně, mohu ho alespoň takto zastavit a připnout na psí vodítko. Pokud majitel podlehne chování psa ve chvíli, kdy pes zkouší hranice (štěkáním, trháním koberce apod.), utvrdí psa v tom, že s ním může manipulovat. 

Manipulaci poznáme velmi snadno. Pokud pes opakovaně dělá něco, co nám není příjemné, jedná se obvykle o manipulaci, tedy naučené chování. Nejčastěji pes trhá koberce, štěká, plive hračky pro psy do klína, kňučí nebo tahá za kalhoty. To vše se děje ze psí iniciativy se záměrem vyvolat naši reakci. Manipulace se dá odstranit nepřijetím pejskovi hry a nereagováním na vzniklou situaci. To bývá častým problémem pro mnoho majitelů, kteří však svojí reakcí takové chování v pejskovi podporují. Rád majitelům poradím na online konzultacích, kde manipulaci vyřešíme obvykle již na prvním sezení. Je důležité pochopit, co pejskovo chování posiluje, ale i to, co si chováním pejsek kompenzuje a tuto potřebu pak v pejskovi uspokojit. Například pohlazením v pelíšku pro psy.


Tags: vycvik psa

Přátelí se s námi

Ověřeno zákazníky Ověřená firma Garance nákupu